AKTUÁLNĚ / Ekologie

Hodné bakterie vyčistily »nudli«, letos požírají bahno v »kulaťáku«
Bohumín se pustil do očisty dalšího rybníka pomocí hodných bakterií. 
Autor / zdroj foto: Jana Končítková

Bohumín

Už třetím rokem využívá Bohumín neobvyklého pomocníka v boji se zabahněnými rybníky, jejichž kvalita vody je kvůli nedostatku aktivního kyslíku nevalná. Na vodní plochu aplikuje prospěšné bakterie, které umí rozložit mrtvou organickou hmotu, aniž by ublížily živým organismům. Výsledkem je čistá voda a dobré podmínky pro ryby a další zvířata.

Očistnou kúrou prošel v posledních dvou letech rybník v bohumínském přírodním areálu Gliňoč, kterému místní říkají podle jeho tvaru »nudle«. Město se po úspěšné léčbě, kdy v rybníce došlo k trojnásobnému zlepšení kvality vody a úbytku 40 centimetrů bahna z jeho dna, letos pustilo do zlepšení podmínek v dalším z gliňočských rybníků zvaném »kulaťák«.

„V pravidelných intervalech vsypáváme pomocí dávkovací rakety doporučené dávky bakterií do různých částí vodní plochy,“ říká Rostislav Palán z odboru životního prostředí bohumínské radnice. Využití bakteriálního prášku doporučila radnici Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín s odkazem na dobré výsledky v jiných lokalitách České republiky i Slovenska. „Speciální bakterie mají schopnost odbahnit vodní plochu biologickou cestou. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. Využívají se například v horských oblastech při čištění ples či v různých rybochovných zařízeních,“ vysvětlil Palán.

Postup při využití přírodního přípravku je doslova alchymií, proto si bohumínští odborníci na životní prostředí vymysleli vlastní know-how, aby účinnost metody ještě zvýšili. „Zpočátku aplikujeme do rybníka vysoké dávky bakterií, následně množství snižujeme. U předchozího projektu jsme zjistili, že ruční vsypávání jednotlivých dávek u břehu není příliš efektivní. Proto prášek umisťujeme do dávkovací rakety, která se používá na přikrmování ryb. Tu pak nahodíme na vytipovaná místa. Nádobka se při nárazu na vodní hladinu otevře, a materiál se tak dostane i na nepřístupná místa,“ popsal neobvyklý proces Palán.

Během celého očistného procesu pojal v posledních dvou letech rybník zvaný »nudle« téměř 60 kilogramů přípravku. U »kulaťáku« půjde podle odhadů o stejné množství. Objem materiálu potřebný na jednu sezónu vyjde na zhruba 40 tisíc korun. „Jedná se o zlomek ceny, kterou bychom zaplatili za vybagrování dna rybníku. Navíc v přírodním areálu Gliňoč je tento stavební postup prakticky nemožný, zdevastoval by místní faunu i flóru,“ podotkl Palán. Proto radnice hodlá pokračovat přírodní cestou, která je ekonomicky výhodná a současně efektivní.

Přírodní areál Gliňoč v městské části Skřečoň je součástí územního systému ekologické stability a město do jeho revitalizace investovalo v posledních letech dva miliony korun. V lokalitě se díky důmyslnému vybudování soustavy průtočných tůněk zadržuje voda, což je pro krajinu a její faunu přínosné.

Gliňočské rybníky však kvůli svému umístění v zalesněné krajině částečně trpí. Hromady spadaného listí se každoročně na jejich dně mění v tlející bahno. Toho se nyní zbavují díky prospěšným bakteriím. K ověření úbytku hmoty používají pracovníci radnice rybářský sonar, který prostřednictvím mobilní aplikace zaznamenává, kolik centimetrů bahna přeměnily bakterie na prospěšné plyny. „Předpokládáme, že stejně jako u »nudle« potrvá očistný proces u »kulaťáku« zhruba dva roky a dojde k úbytku bahna o desítky centimetrů,“ uzavřel Palán.

Autor / zdroj: Jana Končítková

Reklama

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
hanakservis
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.