Hrad Kašperk, postavený z příkazu římského císaře a českého krále Karla IV., se nachází v malebném koutu Šumavy u nedalekých Kašperských Hor. Poznejte krásy a tajemství tohoto jedinečného místa a jeho okolí. Prohlídka děti hravou formou seznámí s různými stavebními prvky, postupy a zákonitostmi gotického stavitelství na příkladu královského hradu Kašperk. Náplní prohlídky je, na základě získaných informací, sestavit vlastní návrh středověkého hradu, který budou děti prezentovat. Na nejlepší „stavitele“ čeká zasloužená odměna.

Život na hradě
Prohlídka začíná v horní části nádvoří před bývalým padacím mostem. Navštívíte purkrabství s výkladem zaměřeným na hospodářský život na hradě včetně přípravy jídla, prohlédnete si zříceninu hradního paláce s erby držitelů hradu a čeká vás i prohlídka východní věže, například s výkladem o očistě a hygieně ve středověku nebo návštěvou prostoru bývalé hradní kaple.

Staň se stavitelem hradu
Prohlídka děti hravou formou seznámí s různými stavebními prvky, postupy a zákonitostmi gotického stavitelství na příkladu královského hradu Kašperk. Náplní prohlídky je, na základě získaných informací, sestavit vlastní návrh středověkého hradu, který budou děti prezentovat. Na nejlepší „stavitele“ čeká zasloužená odměna.

Staň se rytířem nebo princeznou
Procházka hradem zaměřená na výchovu mladého rytíře (prince) a mladé dámy (princezny). Příkladem je především výchova mladého Karla IV. ve Francii a další dochované dobové prameny k výchově a přípravě na budoucí poslání dětí významných středověkých osobností. Děti na prohlídce budou ve stejném věku jako ti, jichž se tato výchova týkala, a proto si zkusí stát se na chvíli mladým českým princem či princeznou.

Z historie hradu
Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly římského císaře a českého krále Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.

Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.

Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.

Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kra­ji.

Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu hradu.