Velká synagoga v Plzni je považována za největší synagogu v České republice a patří k největším v Evropě i ve světě. Byla postavena v neorenesačním stylu s bohatou vnitřní výzdobou. V současné době slouží svému původnímu účelu. Zároveň je využívána jako výstavní a koncertní sál. Židovská obec nadále usiluje o dokončení její opravy.

Od poloviny 19. století se počet židovských obyvatel, kteří se zde po svém vypovězení po roce 1504 mohli opětovně usazovat, strmě vzrůstal. V roce 1854 žilo v Plzni 249 židů, v roce 1870 již 1207.

Nikdo přesně neví, kdy se o stavbě třetí novodobé synagogy začalo uvažovat, ale již roku 1874 za tímto účelem zakupuje zdejší židovská obec pozemek se zájezdním hostincem a stájí na 60 koní na plzeňském předměstí. Ačkoliv se obec zavázala na tomto pozemku vystavit do dvou let dvoupatrovou budovu, v následujících letech se započetím stavby otálí a několikrát žádá město o prodloužení této lhůty.

Změna nastává v den 40. výročí usednutí na trůn císaře Františka Josefa I., kdy byl položen základní kámen nové synagogy dle návrhu vídeňského architekta Maxe Fleischera. Dva měsíce nato jsou již představitelé plzeňské obce nuceni konstatovat, že náklady plánované výstavby přesáhly místními cenami finančnční možnosti obce a v srpnu 1889 od původních plánů a další spolupráce s architektem Fleischerem zcela upouští.

V nálsedujících měsících obec nechává zpracovat několik variantních skic, které podmínila vytvořením 1200 míst k sezení, stejně jako i celkovými náklady včetně mobiliáře ve výši 200 000 zlatých. Na dobrozdání znalců a poté, co se Emanuel Klotz vzdal honoráře za vypracování stavebních plánů, pokud by byl pověřen vlastní výstavbou, stává se tento známý plzeňský stavitel a majitel cihelen autorem největší synagogy v ČR a druhé největší v Ervopě.

V současné době slouží synagoga svému původnímu účelu. Zároveň je využívána jako výstavní a koncertní sál. Židovská obec nadále usiluje o dokončení její opravy.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu synagogy.